Psychedelická zkušenost

Psychedelická zkušenost je široká škála možností na kontinuu od asistované psychedelické psychoterapie, výzkumu účinků psychedelik, jejich léčebném využití ( zejména v oblasti léčení traumatu, závislostí a výzkumu jejich účinku na lidskou psychiku), použití psychedelických látek v posvátném, rituálním rámci, informované používání PSD, používání PSD v rámci nerespektujícím zásady dobrého setu a settingu s nejasnou motivací, ale pozitivně hodnoceným výsledkem, a nakonec i zkušenost, která vznikla v rámci posledně jmenovaného užití, ale s negativními důsledky.

“Bad trip” je termín používaný pro velmi negativní zkušenost s PSD ( velmi častými projevy jsou úzkost, panika, paranoidní prožívání, opuštěnost, strach ze smrti aj.)

Flashback lze popsat jako část zkušenosti bad tripu, která je spuštěna detailem z bad tripu, jehož kvalita spouštěče často nemusí být rozpoznána. Častým symptomem jsou úzkostné ataky.

Asistovaná psychedelická psychoterapie je v současné době nejnadějnější rozvíjející terapie PTSD (posttraumatický stresový syndrom) s pomocí MDMA (více informací na https://maps.org)

Harm reduction - zvýšení informovanosti o účincích PSD.

Není zde naším záměrem diskutovat otázku legalizace PSD substancí ale v následující citaci naznačit problém, který je skryt zčásti pod hlavičkou ilegalizace. Jejich zákaz, u nás v roce 1974, nejen zpomalil možnosti výzkumu, ale také potlačil zdravou míru informovanosti - nejen u uživatelů, ale také u profesionálů, kteří by mohli mnohem lépe nabízet odbornou pomoc, kdyby věděli jak. Hans Carl Leuner ve své přednášce v roce 1995 nebo 1996 vyzval německou federální vládu, aby znovu povolila výzkum a studijní programy týkající se těchto substancí. Použil následující analogii: „Se substancemi se to má následovně: lístky se prodávají dole pod kopcem a lanovka vyveze lyžaře nahoru. Na vrcholu kopce není nikdo, kdo by jim řekl, jak se mají dostat dolů. A tak prostě sjíždí, nebo se řítí dolů a dochází k mnohačetným nehodám. Záchranáři čekají dole pod kopcem, odvážejí oběti nehod do nemocnice, kde je dávají zase dohromady. My však nepotřebujeme záchranáře pod kopcem, ale lyžařské instruktory nahoře, kteří lyžařům vysvětlí pravidla jízdy a doprovodí je bezpečně z kopce dolů.“

Tato „lyžařská metafora“ otevírá prostor pro současný koncept asistované terapie s psychedeliky, při níž jsou vysoce trénovaní průvodci nezbytní.

V tomto kontextu považujeme zvýšení informovanosti o účincích PSD za důležitou součást pomoci. Informovanosti o možných rizicích vztažených ke kontextu, v jakém sezení proběhlo, kontraindikacích, jak psychologických tak somatických, pomoc s nalezením faktorů, které se podílejí na potížích, vzniklých po užití PSD, pomoc s hledáním širšího rámce pro to, co se objevilo.

Větší informovanost není nabídkou učení jak správně vést psychedelickou terapii, ale prevencí zbytečných rizik

Psychedelický/spirituální bypass - termín, který těsně souvisí s užíváním PSD v současnosti.

Někteří lidé se vyhýbají řešení svých problémů s emocemi a chováním tak, že se uchylují k duchovní praxi. Welwood (2000) to označil termínem "spirituální bypass" - „duchovní objížďka“. Rozeznáváme několik typů, např.

*strach z intimity vedoucí k mnišskému životnímu stylu,

*příslušnost k určitému kultu, zbavující nutnosti řešit křehké ego,

*dosahování mimořádných stavů vědomí s cílem vyhnout se pocitům deprese, „odevzdání se“ nějaké vyšší síle s cílem vyhnout se konfrontaci s vlastními problémy.

PSD zkušenosti někdy vedou ke glorifikaci a přehnanému zdůrazňování PSD prožitků

Riziko: přeorganizování postoje ke světu, vztahům, chápání každodenních problémů podle jednoho nebo několika hlubokých zážitků.

Nebezpečná varianta: “Jsem učitel, mám uz zkušenost s PSD, takže je mohu nabízet druhým”. Podnikatelská varianta: za hodně peněz.

Falešná spiritualizace rekreačního užívání - s pomocí náznaku rituálu a duchovního žargonu je používání PSD interpretováno jako duchovní praxe (T. Zuda in Transpersonální myšlení v psychologii a psychoterapii (viz. Zuda,T. in Winker, P. (ed) Úvod do transpersonální psychologie a psychoterapie, 1. vyd. Praha :Triton 2016, ISBN 978-80-7553-034-9)